Jsme nezávislým finančním konzultantem působícím na českém trhu. Naším cílem je finanční spokojenost našich klientů.
Aktuality
Šedá zóna? Jsou jen bezpečné půjčky a lichváři, nic mezi
14/11/2015
Ekonomická krize je už zapomenuta a Češi se zase zadlužují jako diví. Bohužel se to netýká jen těch, kteří si to můžou dovolit. Podaří se novému zákonu o úvěru pro spotřebitele omezit byznys lichvářů?
Projekt Univerzity Karlovy a poradenské společnosti EEIP Navigátor bezpečného úvěru už pátým rokem sleduje trh spotřebitelských půjček. Sešli jsme s mluvčím a koordinátorem projektu Zdeňkem Soudným, abychom s ním probrali, co se u nás v oblasti úvěrů za poslední léta změnilo a co by mohl dál změnit chystaný zbrusu nový zákon o úvěru pro spotřebitele.
Blíží se Vánoce… Budou se podle Vás Češi zase ve velkém zbytečně zadlužovat?
Bezprostředně po finanční krizi si lidé půjčovali méně. Dnes už ale mají pocit, že když se daří ekonomice, daří se automaticky i jim. Zájem o předvánoční úvěry podle mě bude letos obrovský. Musím ale říct, že i když celkové objemy půjček rostou, mnozí dlužníci už jsou opatrnější. Mají větší přehled o tom, jaké parametry ve smlouvě sledovat a na co si dávat pozor.
Jsou ale také lidé, kteří by si půjčku vůbec brát neměli, protože je jasné, že ji nedokážou ufinancovat. Přitom si ale chtějí půjčit peníze za každou cenu, takže jim o podmínky a bezpečnost úvěru vůbec nejde. Tihle lidé se nedají vzdělat. Dál budou reagovat na inzeráty lichvářů, nalepené na lampách a autobusových zastávkách.
Dá se proti tomu nějak bojovat?
Tahle skupina dlužníků je naprosto nepoučitelná. Myslím, že jediné, co jim může pomoci, je tvrdě postihovat samotné lichváře. Ostatně plánovaná legislativa by tomu měla nahrávat.
Předvánoční žně asi budou mít i poskytovatelé takzvaných mikropůjček, rychlých půjček do pěti tisíc korun. Co říkáte na jejich prudký nárůst?
Mikropůjčky mají určitě budoucnost. Stačí se podívat do západní Evropy. Produkt jako takový to není špatný, problém je ale v tom, že lidé půjčku do pěti tisíc korun neberou tak vážně a nejsou při jejím sjednávání opatrní. Například si mylně myslí, že sankce, které se vypočítávají z takhle malé částky, budou směšné. Pak jsou překvapeni, když nalétnou a za měsíc zaplatí na úrocích a poplatcích víc než je samotná výše půjčky.
Jsou mezi jejich poskytovateli velké rozdíly?
Rozhodně. Někdo vám například za pozdní splacení naúčtuje penále pár desítek korun, u druhého to můžou být stovky. Jsou tady zhruba tři společnosti, které mikroúvěry poskytují za rozumných podmínek. Pak je tu pět subjektů, u kterých bych trochu váhal, protože už mají ve smlouvě nějaké problematické detaily. U zbylých společností bych si pak půjčku rozhodně nevzal. Většinou totiž jen zneužívají, že se na ně nevztahuje zákon o spotřebitelském úvěru. I to by se ale mělo změnit s novou legislativou.
Někteří odborníci odhadují, že s novým zákonem o úvěru pro spotřebitele dojde k radikálnímu snížení počtu poskytovatelů a zprostředkovatelů půjček. Z tisíců firem prý zůstanou jen desítky…
Říká se, že je tu až šedesát tisíc poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů. O podnikání většiny z nich ale nic nevíme, protože ho nikdo nesleduje ani pořádně nekontroluje. Jsou lidé, kteří na sebe mají napojené desítky úvěrových společností. Mnoho z nich je neaktivních. Reálný počet firem je proto téměř nezjistitelný. Každopádně pokud projde návrh zákona o úvěru v takové podobě, jak je dnes napsaný, a na půjčky bude dohlížet Česká národní banka, pak se trh výrazně pročistí. Po určité době konsolidace se podle mě dostaneme zhruba na stovku poskytovatelů úvěrů.
Má Česká obchodní inspekce, která dnes dohlíží na trh s nebankovními půjčkami, možnost skutečným lichvářům pořádně zatápět?
Takřka žádnou. I proto se při kontrole zaměřuje na větší společnosti, které jsou lépe postižitelné a kontrolovatelné. Inspekce reaguje na stížnosti, ale ty bývají skoro jen na poctivější poskytovatele úvěrů. Dovedete si představit, že si někdo půjčí od lichváře a potom si půjde stěžovat? Nově tu ale zůstanou jen licencované subjekty, které se budou kontrolovat. Všechny ostatní bude možné postihnout. Nebude už existovat žádná šedá zóna na pomezí.
Nepřesune se tím celá šedá zóna do zóny černé, ještě nebezpečnější a nekontrolovanější?
Podle mě neexistuje bezpečná šedá zóna. Jsou jen ti, co poskytují úvěry bezpečně v souladu se zákonem, a ti druzí, kteří to dělají jinak. Pro mě nejsou šedá zóna, ale lichváři.
Problém vidím také v tom, že když se řekne lichvář, má řada lidí pocit, že přijde chlapík se zlatými řetězy na krku, vytahaném tričku a s ledvinkou, ze které vytáhne srolované tisícikoruny. Tak to ale dávno není. Lichvář je dneska často dobře vypadající člověk, mnohdy v obleku za spoustu tisíc korun, na schůzku přijede drahým autem a může mít i pěknou kancelář.
A podaří se novému regulátorovi, České národní bance, hlídat a postihovat tu stovku poskytovatelů, která zbude?
V současném počtu zaměstnanců to bude velmi komplikované. Jestliže zákonodárce řekne, že bude centrální banka kontrolovat další segment trhu, měl by jí na to zároveň dát peníze do rozpočtu.
Každopádně doufám, že ČNB bude při udělování licencí přísná. Licence by měla být pro spotřebitele zárukou, že je firma bezpečná. Pokud to tak nebude, půjde o selhání státu. Nejde ale jen o zákon, ale i o návazné kroky. Když vám úvěr poskytne někdo, kdo k tomu neměl oprávnění, okamžitě by to měla začít řešit policie. Když se ukáže pár exemplárních případů, kdy budou podvodní poskytovatelé tvrdě potrestáni, tak si to spousta dalších rozmyslí. Zkuste se zamyslet nad tím, kdy jste slyšel, že by nějaký lichvář skončil ve vězení.
Z výsledků posledních ročníků vašeho Navigátoru bezpečného úvěru vyplývalo, že některé „značkové nebankovní společnosti“ už dohnaly banky a v mnohém je i předehnaly. Čím to je?
Když si jdete pro úvěr do větší banky, dostanete mnohostránkovou smlouvu, hustě popsanou titěrným písmem. Většina bezpečných nebankovních společností má naopak úvěrovou smlouvu, která je na dvě stránky. Mají také mnohem lépe a transparentněji nastavené sankční podmínky. A paradoxně bývají i mírnější v samotném uplatňování sankcí.
Stále mě překvapuje, jak jsou některé banky v oblasti spotřebitelských úvěrů rigidní. Některé například požadují vstupní poplatek za vyřízení úvěru. U dvacetitisícové půjčky jde klidně i o dva tisíce korun. Jiné banky vás zase při půjčce nutí do sjednání placeného účtu. Být spotřebitelem, tak si u nich nepůjčím, i kdyby to bylo bezpečné, protože nabízejí něco, co je naprosto nestandardní a nesmyslné.
A co vlastně je značková nebankovní společnost? Kolik jich u nás je? Daniel Hůle z Člověka v tísni v rozhovoru pro Peníze.cz například říká, že „jen pět nebankovních společností nabízí férovou půjčku, jiné pořád stejný podfuk“.
Značkové nebankovní společnosti jsou silné subjekty, které už mají lidé v povědomí a které zároveň nabízejí bezpečné úvěry. Dan Hůle má ale pravdu, že takových společností je skutečně málo. Možná přece jen o trochu víc, než uvádí on, ale ne o moc.
Zdroj: http://www.penize.cz/spotrebitelske-uvery/305891-seda-zona-jsou-jen-bezpecne-pujcky-a-lichvari-nic-mezi